Velkopřevorský palác

Velkopřevorský palác na Malé Straně je sídlem Českého velkopřevorství. Stojí na místě johanitské komendy, která zde vznikla ve druhé polovině 12. století vedle kostela Panny Marie pod řetězem; palác dodnes kopíruje půdorys jejího románského trojkřídlého špitálu.

Barokní stavba

O přestavbě rozhodl velkopřevor Karel Leopold hrabě z Herbersteinu. Plány připravil milánský stavitel Giuseppe Bartolomeo Scotti. Palác byl postaven v letech 1726–1727 a dokončen za velkopřevora Gundakera Poppa hraběte z Dietrichsteina. Vznikla jednopatrová čtyřkřídlá rezidence s vikýři s oválnými okny.

Oba portály, na jižní a západní straně, pocházejí z dílny Matyáše Bernarda Brauna a nesou znak velkopřevora Dietrichsteina. Z téže dílny je i výzdoba monumentálního trojramenného schodiště s putti nesoucími světla, jednoho z nejkrásnějších v českých zemích. Interiéry si zachovaly štukové stropy, intarzované dveře, parketové podlahy, mramorové krby a kachlová kamna z dietrichsteinské manufaktury. Na nároží u Velkopřevorského náměstí stojí patník vysoký 190 cm, patrně největší v Praze.

Pro hlavní sál, dnes Rytířský, objednal velkopřevor Dietrichstein kolem roku 1730 šest tapiserií z bruselské dílny Petra van den Hecka. Za nacistické okupace byly odvezeny; čtyři z nich se po válce našly a jako trvalá zápůjčka Českého velkopřevorství jsou dnes v sídle Řádu v Římě.

Ve 20. století

Po pozemkové reformě pronajal Řád palác v letech 1919–1931 vyslanectví Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie). Za okupace byl majetek převeden na Německou říši a v roce 1949 palác zabrali komunisté; od roku 1950 v něm sídlilo Muzeum hudby Národního muzea. V roce 1984 se zde natáčely scény filmu Miloše Formana Amadeus.

Na základě zákona č. 338/1991 Sb. byl palác Řádu vrácen, muzeum se vystěhovalo v roce 2003. Při povodních v srpnu 2002 voda zaplavila sklepy a přízemí. V letech 2019–2022 byl obnoven krov napadený dřevomorkou a byla položena nová krytina.

Dnes

Palác slouží Řádu a konají se v něm přednášky pro veřejnost a konference. K paláci patří zahrada za takzvanou Lennonovou zdí. Reprezentační prostory lze pronajmout; podrobnosti a kontakt pro pořadatele najdete na webu paláce www.velkoprevorskypalac.eu.

Zdroj: Milan M. Buben, Chrám Panny Marie pod řetězem a Velkopřevorský palác. Dějiny a průvodce, Praha 2026.